Klidně bych se vsadil, že každý z vás, kdo tento text čtete byl někdy na svatbě. Ovšem na svatbě, která se odehrála v Káně Galilejské asi nebyl nikdo z vás. Kdyby se tam totiž někdo z vás ocitl, byl by svědkem všeobecně známého zázraku, kdy byla voda přeměněna na víno. Jen si to představme: v šesti kamenných nádobách, kde byla ještě před chvilkou voda je víno. Svatebčané žasnou, ženich je spokojený a učedníci se utvrzují ve své víře. Ať už jsou vaše zážitky ze svateb jakékoli, tenhle skutek se odehraje pouze na jediné. Na té v Káni Galilejské. Nechci tady popisovat všechny Ježíšovy skutky, a že by opravdu bylo o čem psát. Chtěl bych se, společně s vámi pozastavit nad spojením alkoholu, bible a našich životů. Kde najdeme v Písmu svatém zmínky o alkoholu, v jaké souvislosti a jak se nás to týká?
Kdybychom se přenesli do míst, kde se odehrávají Biblické příběhy, ocitneme se zhruba na území dnešního Izraele, Palestiny. Tedy do míst, které ačkoli omýváno Středozemním mořem není nikterak bohaté na pitnou vodu. V těchto místech voda, více než jinde znamenala život. K nealkoholickým nápojům té doby a toho místa jistě také patřilo mléko a vinný ocet: „Jeden z nich odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na prut a dával mu napít“ (Mt 27,48). Alkoholickým nápojem číslo jedna bylo pravděpodobně víno, nejčastěji víno červené. Červené Víno se míchalo s vodou, případně s vonnými kořením nebo myrhový prášek. V Písmu najdeme zmínky i o pivu, nicméně jen okrajově a rozhodně ne tak často jako o víně. Na lihoviny v Písmu zapomeňte ty se začínají vyrábět až v 6. století.
Je vlastně zajímavé, že se Písmu svaté velmi často objevují zmínky o alkoholických nápojích, ale pojem alkohol Bible nezná. Zná opilství, opilost. Zná pojem Šékár, jde o hebrejský výraz pro silný opojný nápoj. Pak také výraz jako Jajin, který se dá z hebrejštiny přeložit jako alkoholický vinný nápoj. Alkohol, alkoholik, nebo závislost jsou výrazy které jsou „mladé“, v Písmu nepoužívané. Odpověď na otázku pít či nepít najdeme rozhodně v desateru, které nám Mojžíš přinesl ze Sinaje. Nic o pití alkoholu se v desateru neříká, nicméně pití alkoholu k porušování desatera často vede, to je bez diskuse. Bible popisuje několik důvodů, proč nepít. Jsou to zejména škodlivé účinky, dlouhodobě škodlivé účinky a nevhodné či nežádoucí chování lidí. To známe i ze současnosti že? V písmu nalezneme spíš varovaní ve formě přísloví, některá z nich uvádím a vy zhodnoťte sami: „Víno je drzoun a pivo křikloun, kdo za nimi vrávorá, nezmoudří“ (Př20,1). „Běda hrdinům v pití vína, zdatným v nalévání nápojů, kteří za úplatek ospravedlní darebáka a spravedlivým práva odepřou!“ (Iz 5,22-23).
Zmínek o alkoholu a opíjení se v Písmu svatém najdeme velmi mnoho. Dočteme se o hostinách, kde se pilo a hodovalo. Dočteme se o králi Xerxovy, kterak jeho oslava trvala sedm dní a na konci sedmého dne si král nechává zavolat k sobě svou královnu, ta odmítá přijít a krále to rozčílí. To přece známe ne? Možná se najdeme v příběhu o Herodovi, který uspořádá hostinu pro své dvořany. Na hostině tančí Salome, králi se velmi zalíbila a ten jí říká „dám ti co chceš až do poloviny svého království“. Nakonec přichází o hlavu Jan Křtitel. Asi si dokážete představit v jaké byl král Herodes náladě. V příbězích Bible prostě najdeme mnoho podobného s našimi životy a nemusí se jednat zrovna o alkohol. Na začátku těchto příběhů totiž nevyskočí titulek: „Všechny postavy a události v těchto příbězích jsou smyšlené a jakákoli podobnost je čistě náhodná“. Mazel tov!
